Voda se v domácnostech využívá k nejrůznějším účelům: pití, omývaní potravin, příprava pokrmů, péče o tělo, úklid, … Je tedy logické, že kvalita vody k uvedeným účelům používané má přímý vliv na lidské zdraví. Je proto nutné dbát na její kvalitu.
Mnoho spotřebitelů je přesvědčeno, že pokud jsou napojeni na veřejný vodovod, je kvalita vody v jejich kohoutku zaručena provozovatelem vodovodní sítě. Situace ovšem není tak jednoduchá.  Provozovatel samozřejmě ručí za kvalitu dodávané vody, dodávkou se však rozumí přivedení vody do vodovodní přípojky (§15, odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.). Za to, co se s vodou stane ve vnitřním vodovodním potrubí (tj. potrubí napojeném za vodoměrem) už ovšem zodpovídá jeho majitel.

Chybně zvolený materiál potrubí, jeho neodborné provedení nebo nedostatečná údržba mohou ovlivnit kvalitu vody, která jím prochází. Změny kvality často nemusí být rozpoznatelné smysly, přesto mohou mít negativní dopad na zdraví spotřebitele.
Jaké materiály zvolit a jakým způsobem je třeba vnitřní potrubí udržovat, aby se předešlo nežádoucím účinkům na pitnou vodu? Až donedávna byly tyto informace pro laickou veřejnost dostupné především z odborných textů a norem, které jsou pro běžného spotřebitele jen těžko srozumitelné. Státní zdravotní ústav proto zveřejnil deset základních pravidel pro předcházení znehodnocení pitné vody ve vnitřním potrubí:

Desatero správné péče o vodovod

Co je vnitřní vodovod? Je to potrubí určené pro rozvod pitné nebo teplé vody po domě, které navazuje na konec vodovodní přípojky nebo na jiný zdroj vody, a to včetně příslušenství a technických zařízení na ně připojených.

1. Odpovědnost.
Vodárenská společnost je odpovědná za kvalitu dodávané vody pouze k vodoměru. Za vnitřní vodovod, účel, jemuž slouží, za jeho stav a případné ovlivnění kvality vody na kohoutku je plně zodpovědný majitel domu nebo bytu.

2. Design.
Návrh musí být zpracován odborně způsobilou osobou. Špatný návrh může vést k problémům s dostatkem a tlakem vody nebo naopak k plýtvání vodou, ke zbytečné stagnaci vody, či k její kontaminaci, k nadměrnému hluku v budově, snížení životnosti potrubí nebo ke znemožnění potřebné údržby.

3. Volba materiálů.
Vnitřní vodovod musí být proveden ze zdravotně nezávadných materiálů, které jsou kompatibilní s kvalitou distribuované vody. Nesprávné nebo nekvalitní potrubí může znehodnotit kvalitu vody na kohoutku po stránce pachové i zdravotní (kovy, organické látky, bakterie) – náprava takového stavu je pak mnohem dražší než počáteční koupě dražšího, ale kvalitního potrubí.

4. Provedení.

Montáž vnitřního vodovodu může při neodborném počínání a chybách způsobit škody. Protože to však nejsou škody typu exploze jako u chybné instalace plynu, ale jen takové, které se projeví postupně a pomalu, lidé si je většinou příliš nepřipouštějí. Svěřte instalaci jen odborně způsobilé osobě.

5. Propojení s jiným rozvodem.
Vnitřní vodovod připojený na vodovod pro veřejnou potřebu se podle zákona nesmí přímo propojovat s potrubím zásobovaným z jiného zdroje (např. studny). Stejně tak se nesmí vzájemně propojovat oddílné vnitřní vodovody různých druhů vod. Každé připojené zařízení,
které by mohlo vést ke znečištění vody ve vnitřním vodovodu, musí mít ochranu proti zpětnému průtoku.

6. Provoz.
Jako jiná technická zařízení, i vnitřní vodovod vyžaduje pravidelnou vizuální kontrolu a určitou rutinní údržbu (ověřování funkčnosti armatur, výměna opotřebovaných částí, odpojení a přerušení provozu v případě delšího nepoužívání apod.).

7. Stagnace vody.
Vnitřní vodovod musí být navrhován tak, aby bylo zabráněno stagnaci vody. Stagnující voda je srovnatelná s potravinou s prošlým datem spotřeby. Nemusí sice nutně prodělat negativní změny, ale tyto změny proběhnout mohou a nemusí být patrné pouhými smysly.

8. Staré materiály.
Padesát a více let stará potrubí vnitřního vodovodu mohou korodovat a dodávat hnědě zakalenou vodu, nebo být zarostlá vodním kamenem a nepříjemně snižovat tlak vody. Pokud je ale vnitřní vodovod ještě předválečný a vyroben z olova, na kvalitě vody to svými smysly nepoznáte. Voda z takového vodovodu může být riziková pro malé děti a těhotné ženy. Bydlíte-li ve starém domě, který neprošel rekonstrukcí, ověřte si, nemáte-li v domě dosud rozvody vody z olova.

9. Úprava vody.
Zařízení na úpravu vody uvnitř budov nesmí způsobovat nadměrnou spotřebu nebo plýtvání vodou. Úprava vody nemá kompenzovat nesprávný návrh vnitřního vodovodu nebo nevhodnou volbu jeho materiálů. Volba nesprávné technologie úpravy může napáchat více škody než užitku

10. Legionely.
Rozvody teplé vody, pokud je její teplota nižší než 55 °C, mohou být osídleny bakteriemi rodu legionela. Lidé s oslabeným imunitním systémem se mohou nakazit při vdechnutí aerosolu při sprchování a onemocnět vážným zápalem plic. Především tyto osoby by měly dbát na to, aby kvalita jejich teplé vody byla v tomto ohledu bezpečná.

Zaujaly vás tyto informace a chcete se dozvědět více? Podrobnosti najdete ve volně dostupné publikaci „Pitná voda z kohoutku; zdravotní aspekty vnitřních vodovodů. Informace a tipy pro vlastníky a nájemníky domů a bytů“ zde nebo na stránkách SZÚ.